Svět pohádek (nejen) pro děti
Dokáže si představit dětství bez pohádek? Neodmyslitelně k němu patří. Jistě i vy si i po letech vzpomenete na příběhy, které jste měli nejraději, ať už vám byly vyprávěné, čtené či jste se na ně dívali v televizi.
Obecně o pohádkách
Nejdříve si něco napišme o pohádce z pohledu literatury. Jde původně o žánr vycházející z ústní lidové slovesnosti. To znamená, že nikde nebyly pohádky zaznamenány, ale vznikaly a šířily se vyprávěním. Jejich autor je neznámý. Samozřejmě se to týká původních pohádek, které byly později sebrány a vydány, např. v dílech Boženy Němcové, Karla Jaromíra Erbena atd. Moderní pohádky již mají své autory.
Pohádky mají příběhy, které se zpravidla nevážou na podmínky reálného světa. Popouští uzdu fantazie. Stát se v nich může totiž cokoliv.
O čem jsou pohádky a jaké jsou nejoblíbenější
Pohádky představují širokou skupinu nejrůznějších příběhů mnohých motivů. Některé motivy se však objevují pravidelně. V drtivé většině pohádek se objevuje vztah dobra a zla, které se sebou soupeří. Zpravidla vyhrává dobro. Mají tak i svůj výchovný účel.
U nás jsou oblíbené rozmanité pohádky o hloupém Honzovi, který se vydává do světa na zkušenou a nakonec dojde poznání i bohatství. Rozšířené jsou i různé příběhy princezen. Z televizních pohádek to jsou např. Byl jednou jeden král, Pyšná princezna, Princezna se zlatou hvězdou na čele atd.
Z dalších rozšířených pohádek, které zná snad každé dítě, si jmenujme: Červená Karkulka, O perníkové chaloupce, Sněhurka, Popelka, Šípková Růženka, O Smolíčkovi atd.
I večerníčky jsou oblíbené. Z těch nejlépe hodnocených to jsou Krakonošské pohádky, Jája a Pája, Králíci z klobouka, Pat a Mat, Maxipes Fík, Lolek a Bolek, O krtkovi, Pohádky z mechu a kapradí, Rákosníček a jeho rybník, Mach a Šebestová, Příběhy včelích medvídků, Káťa a Škubánek, Říkání o víle Amálce, Maková panenka atd.
Významným pohádkářem je Hans Christian Andersen. I pohádky od něj jsou chronicky známé – Císařovy nové šaty, Princezna na hrášku, Malá mořská víla, Ošklivé káčátko atd. Neméně známí pohádkáři jsou bratři Grimmové.
U nás kromě Boženy Němcové a Karla Jaromíra Erbena se setkáme s pohádkami Jana Karifiáta (Broučci), Karla a Josefa Čapka, Ondřeje Sekory (Ferda Mravenec), Václava Čtvrtka (Rumcajs) atd.
K čemu jsou pohádky dobré?
Pohádky jsou důležité nejen proto, že se dítě zabaví různými příběhy u televize, či vám čtené pohádky pomohu dítě uspat. Mají také význam pro duševní vývoj, formování charakteru a rozvoj řeči.
V popředí je především morální apel pohádky. Pomáhá dětem rozlišovat dobro a zlo a směrovat je právě k dobru, které v pohádkách vítězí.
Kromě toho se rozvíjí i dětská fantazie a představovat. Dítě si nejen vyslechne pohádku, ale pak si rádo na hlavního hrdinu hraje, vymýšlí si své vlastní zápletky a různě improvizuje.
Některé pohádky chtějí děti opakovat častěji, a tak dochází k tomu, že si pohádku zapamatují a poté ji samy vyprávějí. To je pro správný vývoj paměti i řeči velmi přínosné.
